Kategorie ‘Fotogalerie’
Dnes přijel svatý Martin na bílém koni do voděradského parku. Děti z dětské skupiny a žáci základní školy ho (snad) potěšily písničkou a básničkou. Za rok se budeme těšit na další setkání, třeba i se sněhovou nadílkou…
Na začátku listopadu přijel potěšit děti z dětské skupiny, žáky základní školy a ostatní děti a rodiče kouzelník Reno, který všechny vtáhnul do světa kouzel a magie. Někteří z nás se stali kouzelníkovými asistenty. Byli jsme svědky karetní magie, kouzel s balonky atd. Nakonec vykouzlil Reno i živého králíka, kterého si děti mohly pohladit. Pondělí nám začalo čarovně, tak snad takový bude i zbytek týdne.
Na začátku školního roku si děti ze Sluníčka užily výlet do blanenské solné jeskyně. Cesta tam i zpět byla plná dobrodružství – cestu autobusem vystřídala jízda osobním vlakem do místa určení, nazpět jsme museli dojít na blanenské nádraží, přičemž jsme museli překonat spoustu přechodů a křižovatek, ale jízda rychlíkem nám to všechno šlapání vynahradila. Pobyt v solné jeskyni děti ohodnotily jako výborný. Opravdu – všudypřítomná sůl, solné kameny, fontánová vodní kaskáda, relaxační hudba a samozřejmě hračky na bagrování soli – to vše mělo na děti blahodárný zklidňující účinek. Slovy dětí: „určitě musíme zase přijet“.
Na konci školního roku jsme ve voděradském parku pasovali 8 předškoláčků na školáky. Slavnostní dopoledne jsme si užili společně s rodiči, prarodiči, kamarády, voděradskými občany a žáky základní školy. Budoucí školáčci nám řekli dlouhé básničky od Františka Hrubína, zazpívali písničky, po kterých následovalo pasování. Tentokrát pasoval naše předškoláčky vrchní vodník vrbovým proutkem. Poté školáci přivítali svoje nové spolužáky „zlatou bránou“, na jejímž konci na ně čekala paní ředitelka ZŠ a paní učitelka, které jim předali také dáreček. Druhá část dopoledne byla ve znamení zábavného tancovnání (mezi bublinkami) a dobrého občerstvení. Nechyběl ani fotokoutek na vzpomínkové fotky. Nakonec nás navštívili kamarádi z Dysneylandu – Minnie a Mickey. kteří si s námi také zatancovali. Velice moc děkujeme rodičům, kteří se podíleli na úžasném občerstvení! Také velké poděkování patří paní Klárce Klára Jušiková, která měla dohled nad naším pitným režimem zařízením točené bezinkové limonády! Poděkovat musíme i vrchnímu vodníkovi Vladimir Krepela, a budeme doufat, že při návratu domů mu nevyschnul šos, aby příští rok nám opět pasoval další naše šikovné předškoláčky.
V polovině června navštívil skupinu Sluníček a Bublinek ilustrátor stovek dětských knih Adolf Dudek, aby seznámil děti se svojí tvorbou – ilustrací knih. Připravil si program, který byl osvěžující, plný smíchu a částečné improvizace. Během programu zapojoval děti do děje a nechával jim volný prostor pro fantazii. Dopoledne si s námi užili i žáci ZŠ Voděrady a děti z DS Boskovice. Pan Dudek zanechal kus pozitivní energie v nás všech.
Na zakončení školního roku jsme se v červnu vydali na skoro celodenní výlet na farmu „Na tý louce zelený“. Už jen cesta byla dobrodružná. Na Velenov se musí přestupovat, tak přestávku v Boskovicích jsme si zkrátili svačinkou v přilehlém parčíku. Na okraji Velenova jsme nalezli nenápadnou, ale opravdu úžasnou farmu, která se pyšní nejen velmi ochočenými zvířaty, ale také velmi milými lidmi, kteří dávají zvířatům veškerou svoji lásku a péči. Po příchodu nás čekalo přivítání majiteli, pejsky a volně se pohybujícím čuníkem. Následovalo představení sovy Elvíry, kterou majitelé zachránili hned po narození. Vlivem přirozené výchovy v domácím prostředí je Elvíra ochočená, a majitele poslouchá na slovo jako pejsci. Vyskytla se nám výjimečná příležitost si sovu nejen dát na ruku, ale i hlavu. Také jsme si ji mohli i pohladit, a cítit tak její hedvábné peří. Dále jsme se seznámili s liškou, kánětem či další sovou, které majitelé zachránili. Mohli jsme si pohladit a nakrmit lamy. Dostali jsme příležitost vykartáčovat oslíky, kterým se naše péče mnoho líbila. Prohlídli jsme si koně. Zaskotačili si na houpačkách, prolízačkách. Dali si dobrou svačinku a oběd v krásné klidné přírodě. A odpoledne se zase vrátili do školičky. Jen nám už nezbyl čas na projížďku na koních, tak jsme si slíbili, že se na velenovskou farmu zase brzy vrátíme.
Jedno krásné čtvrteční dopoledne se ze školičkových dětí stali indiáni bivakující ve voděradském parku. Malí indiáni se seznamovali s typickými nástroji pro jejich kulturu, tj. bongy (bubny) a dalšími neobvyklými etnickými nástroji. Učili se přirovnávat zvuky nástrojů k přírodním jevům. Se slečnou Růženkou si protáhli těla, zazpívali si a vytvořili nevídané hudební těleso. Už teď se těšíme na další hodinu muzikoterapie!